Zde je nově založený blog

Od dětství

30. srpna 2014 v 18:24 |  Jednorázovky
Tak zde je jednorázovka na Natsua a Lucy. Je to jak se spolu potkali jako malí děti a shledali jako 18 letý. Doufám že se vám bude povídka líbit a omlouvám se za pravopisné chybi

Od dětství


Jsem Natsu Dragneel a jsem členem cechu Fairy Tail. Už je to rok co Igneel zmizel zajímalo by mě jestli ho ještě uvidím. Šel jsem podél řeky a díval jsem do krásně třpitící se vody. Vzpomínal jsem na ty dny s Igneelem. ,,Pomozte mi někdo prosím." Slyšel jsem jak nějaký pán volá o pomoc: ,,Co se stalo? Splašili se koně, prosím zastavte ten kočár je v něm důležitý zákazník." Nějaká ženská v převleku králíka skočila na kočár a snažila se uklidnit koně. Když je uklidnila utekla a z kočáru někdo vyšel. Byla to holka asi v mém věku. Schoval jsem se za křovím a pozoroval jsem co se bude dít dál. Nějací lidé za tou holkou přiběhli a dělali si starosti. Jí pak někam odvezli a já jsem se vracel do cechu. Všichni zase popíjeli. ,,Oy Natsu kde si byl? To ti nemusím říkat staříku. Cože? Natsu kde si byl nebyl tu nikdo s kým jsem mohl soupeřit. Cože? Pojď si to rozdat ohnivý opičáku. Jo chceš ty striptérko?" Gray mě hrozně štval a tak jsem se s ním pořád pral. ,,Nechte toho! A to říká kdo?! Já! Karyu no tekken!" Než jsem se nadál Erza mě silně praštila a ležel jsem na zemi. Erza nás vždycky s Grayem srovnala když jsme se prali. Další den jsem šel se projít kolem města a přemýšlel jsem co budu dělat. Asi možná půjdu na nějakou misi. Sedl jsem si ke stromu a opřel jsem se o něj. Pozoroval jsem okolí až jsem uviděl tu holku ze včerejška. Běžela mým směrem až potom zakopla. Začal jsem se smát, ale to už se zvedla a pohlédla na mě naštvaným obličejem. ,,No jo, je to směšný že jsem zakopla co kdybi se to stalo tobě taky bych se smála! Promiň. Nic neříkej a pojď se mnou!" Vzala mě za ruku a někam mě odtáhla. ,,Počkej kam mě táhneš? Všichni mě hledají a vím že ty se tu vyznáš tak potřebuji tvojí pomoc. Aha." Utekli jsme do města a tam jsme se schovali. ,,Uf to bylo těsné. Proč si utekla? Protože nechci být doma, táta mě nenávidí a jsem sama. Vždycky jsem chtěla kamarády ale nikdo se se mnou nebavil kvůli bohatství. Aha. A nechtěla by si mě jako svého kamaráda? Co? Jsem Natsu Dragneel a jsem z Fairy Tailu. Fairy Tail? Jo. Jedna žena mě včera zachránila a měla značku Fairy Tail. To je divné žádnou takovou jsem u nás neviděl. Co? Ale nic mluvím si pro sebe. Co by si teda chtěla dělat? No nevím měla jsem v plánu utéct z domu ale co potom už nevím. Tak ti to tu vše ukážu, jo vlastně jak se jmenuješ? Lucy, Lucy Heartfillia. Tak Lucy pojď se mnou." Vzal jsem jí za ruku a ukazoval jsem jí různá místa. Začalo být horko a tak jsem si řekl že bych jí mohl ukázat cech. ,,Páni je obrovský! Pojď dál všichni tě rádi poznají. Jo. ,,Jsem zpátky! Oy Natsu! Koho sis to přivedl? Kamarádku Lucy Heartfilliovou." Všichni zmlkli a koukali na mě a Lucy jako na blbce. ,,Jak ses s kamarádil s dcerou pana Heartfillia který vlastní spoustu pozemků a firem. No potkal jsem jí když... Prosím odpusť te mi že jsem sem vtrhla s Natsuem, jenom jsem hledala kamarády, tak prosím neříkejte mému otci že jsem tady. No dobře nic mu neřekneme. Ta holka je mág. Cože? Cítím s tebe magii. To není možné nikdy jsem nemohla s něčím manipulovat nejsem jako maminka i když byla hvězdný mág. Tak je to vyřešený zdědila si to po ní. Opravdu?" Všichni si Lucy oblíbili hlavně Levy s Canou. Našel jsem dalšího kamaráda který se stal kamarádem celého cechu. Byl jsem rád. ,,Natsu víš že jsme ještě neviřešili náš souboj? Jo, a tentokrát tě porazím! Ice make canon! Karyu no saiga! Přestaň te. Erzo proč nás rušíš při boji? Když se chcete prát jděte ven! Ano. Hahahaha byli jste teď tak roztomilí když jste zněli na stejno. To není k smíchu. Ale jo jste jak bráchové kteří mezi sebou soupeří. Mi nejsme bráchové!" Všichni se nám smáli a museli s Lucy více než souhlasit. Dál jsme se bavili až byl večer. Lucy už šla domů a tak jsem jí vyprovodil. ,,Ve skutečnosti se mi nechce domů, táta mě pořád ignoruje a za ten útěk dostanu nějaký trest. A nechceš dneska u mě přespat? Co? No bydlím zatím sám, tak jestli chceš? Jasně že jo, domů se mi vůbec nechce. Tak je rozhodnuto."

U NATSUA DOMA: ,,Co? To je tvůj dům? Jo. Je tak velký. Začíná být chladno pojď dovnitř. Šmankote na to že tu bydlíš sám tu máš velký bordel! No promiň. To je v pohodě." Sedla jsem si na křeslo a přemýšlela jsem. ,,Nechceš něco k jídlu? Co? Jo něco bych si dala." Zatím co Natsu něco kutil, šla jsem ven koukat na hvězdy. ,,Večeře je hotová pojď jí... st." Lucy tady nabyla a tak jsem šel se podívat ven. Seděla kousek od domu na skále a dívala se na nebe. ,,Proč tu tak sedíš? Koukám se na hvězdy. Dělala jsem to s maminkou hledali jsme vždy souhvězdí. Aha. Chybí ti... tvoje matka? Ano hrozně moc. Taky mi Igneel chybí. Romiň nechtěl jsem tě rozplakat prosím nebreč. To je v pohodě." Seděli jsme a koukali společně na hvězdy. Po chvilce jsme šli dovnitř a šli jsme spát. Ráno bylo skvělí sluníčko hřálo a ptáci zpívali. ,,Taková přenádherná melodie. Co? Ty už jsi vzhůru Lucy? Jo, probudili mě ptáci takže jsem pak nemohla spát. Aha. Nedáš si snídani? Jasně dám." Šel jsem do kuchyně a dělal jsem snídani pro mě a Lucy. Nasnídali jsme se a šli jsme do cechu. Všichni nás uvítali a tak jsme si šli sednout ke stolu. ,,Lucy co kdybi jsme šli na nějakou misi? Co? Si taky mág tak by jsme mohli spolu ne? No já nevím ještě se svou magií neumím zacházet. Tak se to naučíš. Hvězdný mág musí mít u sebe klíče aby mohl kouzlit. Aha. Mám zatím jenom jednoho od matsky. A víš jak s tím zacházet? Ano u tohohle klíče potřebuju vodu. Přineste Lucy někdo vodu! Tady je. Tak jdu na to. Otevřít brána vody, Aquarius! Ahoj Aquarius. A to si jenom ty myslela jsem že je to Layla. Promiň chtěla jsem vyzkoušet že to umím jako matka. Když se tak rozhlížím z čeho si mě přivolala! Z tohohle. Ty si mě přivolala z hrnce?! No neměla jsem k dispozici moře nebo jezero. Ty jsi aquarius? Co! Ano jsem a co jako! No připadáš mi jako by si neměla žádnou magii. Miro-san to neříkej! Já že nemám magii?! Já vám ukážu magii! Nee!!!" všechny nás najednou spláchla vlna až vytopila celí cech. ,,Hej co to mělo znamenat! Zmlkni prcku, naštvali jste mě a tady to máte! Odcházím! Měj se." Všichni jsme byli mokrý a koukali na Lucy. ,,Sakra co to bylo? Omlouvám se Aquarius je už taková. Aha. Aspoň víme co dělá, takže můžeme jít na misi. Tak jo." Šel jsem s Lucy k tabuli s misemi nějakou vybrat. ,,Co třeba tuhle nezdá se těšká. Pomoct chytit vzteklého psa odměna 20000 jenů. Vezmem jí. Jasně." Vzal jsem si své věci a šli jsme na vlak. ,,Natsu co ti je? Já nevím jak začal ten vlak jet udělalo se mi špatně. To je divné. Už jsme tady. Paráda!" Vyběhli jsme z vlaku a šli jsme si více zjistit o tom psovi. Musíme počkat na večer a pak se na to vrhneme. Šli jsme si dát zmrzlinu a při ní jsme si povídali. Byl večer a tak jsem šel s Lucy koukat po městě jestli toho psa uvidíme. Najednou jsem uslyšeli vrčení a funění. Ze tmy vyšel černý pes, který na nás vražedně koukal. ,,Tak pustíme se do toho! Karyu no saiga!" Pes se ráne vyhnul. ,,Natsu dávej pozor! Co?" Pes se na mě vrhnul a chtěl mi ukousnout hlavu. ,,Voda kdybich měla vodu. Promiň Aquarius. Otevřít brána vody Aquarius! Aquarius prosím smetni toho psa! Neboj se smetu! Tu máš zmetku! Hej ale ne mě! Promiň Natsu. Příště mě nevolej a už vůbec ne z louže jasný?!!! Hai!" Pes byl omráčený takže jsem ho smetl ohnivou pěstí. ,,Jsi v pořádkuLucy? Jo jsem a ty? V pohodě." Psa jsme donesli starostovi a dal nám odměnu. Vraceli jsme se do cechu a tam mi jedna přilítla. ,,Hej za co to bylo?! Ty pitomče! Vzali jste si misi, nic jste neřekli a ještě si vystavil Lucy nebezpečí!!! Víš co by se stalo kdybi jí ten pess něco udělal?! Její otec by nás všechny zažaloval! Počkej te za to můžu já, chtěla jsem na tu misi a nějak jsem o tom nepřemýšlela takže se omlouvám." Všichni koukali na Lucy která se cítila provinile. Zničeho nic utekla a už jsme o ní neslyšeli 12 let. Bylo mi už 18 a pořád jsem o Lucy neslyšel. Měl jsem i svého parťáka Happyho. Jeli jsme Hargeonu jelikož jsem slyšel že tam je salamander. Vlaky přímo nesnáším. Vběhli jsme do města a hledali jsme ho. Byl jsem úplně tuhý. ,,Natsu co se děje? L-L-Lucy? Hmm? Natsu? Jsi to ty Lucy? Jo jsem také si pěkně vyrostl Natsu. Lucy!" Bez přemýšlení jsem jí pevně objal. ,,Chyběl si mi Natsu. Ty mě taky. Kde jsi celou tu dobu byla? Musela jsem se vrátit domů aby se cechu něco nestalo ale teď bych se tam vrátila. Vítej budu rád když se přidáš do našeho cechu." Šli jsme společně na oběd a povídali jsme si. ,,Kolik máš vlastně klíču Lucy? 6. 3 zlaté a 3 stříbrné. Vau. To je paráda tak to už jseš silnější. To jsem. Jsem ráda že tě vidím Natsu. Já tebe taky a tohle je Happy. Aye. Našel jsem ho ve vejci pár dní od toho kdy si zmizela. Aha, ráda tě poznávám Happy. A co ty Natsu jak ses měl? No." Nevěděl jsem jak to říct že mi Lucy chyběla a začal jsem se červenat. ,,No celému cechu si chyběla hlavně mě. Promiň mi to Natsu. To je v pohodě. Po jídle jsme se vraceli do Magnolie. ,,Jo Lucy ještě něco ti chci říct. Co?" Přistoupil jsem k ní a políbil jí. ,,Miluji tě Lucy. Natsu vážně? Ano. Já tebe taky." A zase jsme se vášnivě políbili.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lucy Lucy | 30. srpna 2014 v 19:06 | Reagovat

Pěkná povídka

2 Aria Aria | 30. srpna 2014 v 23:26 | Reagovat

Dekuji uz brzo budu psat Eternal love

3 koudynkaaa koudynkaaa | 31. srpna 2014 v 0:42 | Reagovat

Pěkná povídka :), povedla se :)

4 Aria Aria | 31. srpna 2014 v 9:46 | Reagovat

Děkuji jsem ráda že se líbí :)

5 Lucy Lucy | 31. srpna 2014 v 10:17 | Reagovat

[2]: Super už se těším!

6 Sasumi Sasumi | Web | 31. srpna 2014 v 11:08 | Reagovat

je moc povedená :D a na Etrnal love se už taky těším ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama