Zde je nově založený blog

Bez tebe nemůžu žít 4.díl

17. srpna 2014 v 10:01 |  Kapitolovky

4. díl pokračování zde je. Předem se omlouvám za pravopisné chybi.

Vraceli jsme se zpátky do cechu a já jsem šla domů. Vlezla jsem si do vany a přemýšlela jsem v horké vodě. Po koupeli jsem šla do kuchyně připravit si večeři. ,,Co se stalo tam u těch banditů?" Slyšela jsem Natsua jak na mě mluví s vážným pohledem. ,,Nic se tam nestalo věř mi. Tak věřit, hmm, nedělal tam s tebou nějaký vážnosti? Ne nedělal, jak chtěl začít tak jsem mu jednu ubalila. Vážně tak to je dobrý." Byla jsem ráda že mi Natsu věří ale proč se mě na to ptal nevím. ,,Dáš si čaj Natsu? Jasně dám si" odpověděl mi a zazubil se. Podala jsem mu čaj a začal hned pít. Byla tu špatná atmosféra trapné ticho a nikdo z nás nic neřekl. Natsu se zničeho nic zvedl a přistoupil ke mně. Potichu a vážně řekl moje jméno a políbil mě.
Byla jsem tak skoprněná a ani jsem sebou nehla. Natsu popošel dozadu a vzal mě do náruče. Odnesl mě do pokoje a položil mě na postel. Pak teprv jsem se začala hýbat. ,,Proč, proč si mě políbil Natsu. No popravdě Lucy nevím co se mnou je, mám pocit že tě musím chránit, když tě ti bandité unesli byl jsem opravdu rozčílený. Natsu to je v pořádku už jsem tady s tebou nikam už nepůjdu" a objala jsem ho. Obětí mi oplatil a spadli jsme oba na postel a Natsu byl na demnou. ,,Promiň nechtěl jsem" ale to už jsem ho popadla za ruku a stáhla jsem ho k sobě a políbila. ,,Miluji tě Natsu" zašeptala jsem mu do ucha. ,,Já tebe taky Lucy." A znovu mě políbil. Usnula jsem mu v náruči a probudila jsem se až ráno. Natsu už byl vzhůru a celou dobu se na mě díval. ,,Půjdu udělat snídani" a zvedala jsem se z postele a zamířila jsem rovnou do kuchyně. Stále jsem přemýšlela co se včera večer stalo, na tu vzpomínku jsem se začervenala. Jak jsem byla pořád v šoku, jsem na sebe vylila hrníček s čajem a kousek dortu. ,,Jsi v pořádku Lucy? Jo jsem, nečekala bych že dneska na sebe vyliju čaj" smála jsem se tomu a Natsu taky. Podal mi ruku a pomohl mi vstát. Šla jsem tedy tu spoušť uklidit. Natsu mi také pomohl až na to jak jsme uklízeli. Buď jeden z nás uklouzl a spadnul na rozplácnutý dortík nebo na sebe převrhl něco dalšího. ,,Půjdu se převléct v tomhle nemůžu do cechu" a šla jsem do svého pokoje pro nové oblečení. ,,Natsu hlavně nešmíruj!" zavolala jsem na něj. ,,Jo jo půjdu domů se také převléct. Jo jasně" a už jsem slyšela jenom bouchnutí dveří.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama